V návaznosti na opatření vyhlášená vládou České republiky a v souvislosti s nouzovým stavem vás bohužel musíme informovat o přesunu Koncertu pro spolek Prader-Willi z 28. dubna 2020 na 7. prosince 2020. Zároveň koncert přesouváme z Rudolfina do koncertní síně Kostela sv. Šimona a Judy. Stávající vstupenky platí bez omezení.
Je hned několik možností, jak získat novou vstupenku:
- Přijít se starou vstupenkou do kanceláře PKO (https://www.pko.cz/kontakt/) a na místě Vám vystaví nové lístky (v tomto případě prosíme nejprve zatelefonovat, aby tam byli)
- Vyfotit či naskenovat starou vstupenku, poslat ji na email vstupenky@pko.cz a my na základě této vstupenky připravíme vstupenku novou, která bude připravena k vyzvednutí před koncertem u hostesek.
- Poslední možnost je přijít se starou vstupenkou na koncert a my budeme připraveni vyměňovat lístky přímo na místě. Samozřejmě tuto poslední možnost bychom rádi co nejvíce omezili, protože to bude znamenat shlukování lidí u vstupu, zdržení a čím víc takových návštěvníků bude, tím větší zmatek nás čeká. Nicméně ta možnost tady je a my na ni budeme připraveni – naprosto chápeme, že ne všichni se pro nové lístky mohou stavit či se zdržovat skenováním a emaily. Pokud využijete třetí možnost, tak prosím přijďte na koncert s dostatečným předstihem.
Vážení přátelé,
srdečně Vás zveme na mimořádný benefiční koncert ve prospěch spolku Prader-Willi z.s.
„To by tak hrálo, aby se nepomáhalo“
v úterý 7.12.2020 od 19:30 Koncertní síň Šimona a Judy
Vystoupí sólisté Pavel Šporcl (housle) a Leoš Čepický (housle) a Pražský komorní orchestr
Vstupenky je již možné zakoupit na:
Předejte, prosím, tuto pozvánku svým příbuzným, přátelům a známým.
Výtěžek koncertu bude použit na vzdělávací činnost spolku.
Pokud byste chtěli činnost spolku podpořit, i když se koncertu nezúčastníte, můžete přispět na účet spolku:
Poštovní spořitelna
č.ú: 218915385/ 0300
Jako variabilní symbol prosím uveďte 4002019, do zprávy pro příjemce napište jméno dárce.
Děkujeme – za PWS z.s.
Hana Verichová – předsedkyně spolku
Pavel Šporcl – Vystudoval Pražskou konzervatoř a hudební fakultu AMU u profesora Václava Snítila. V letech 1991–96 studoval v USA na prestižních školách a univerzitách pod vedením vynikajících pedagogů Dorothy De Lay, Itzhaka Perlmana, Masaa Kawasakiho a Dr. Eduarda Schmiedera. Ve své dosavadní kariéře spolupracoval s mnoha významnými orchestry: Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Pražská komorní filharmonie, Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra, National Orchestra de France, Liverpoolská královská filharmonie, Orchestre de Paris, Kyoto Symphony Orchestra, Suisse de Romande, Sinfonia Varsovia, Slovenská filharmonie, Staatkapelle Weimar. Vystoupil s předními dirigenty, jakými jsou Vladimir Ashkenazy, Libor Pešek, Jiří Bělohlávek, Vladimir Fedosejev, Yan Pascal Tortelier, Andris Nelsons, Jiří Kout, Serge Baudo, Colin Davis. Koncerty Pavla Šporcla ve svých programech uvádějí prestižní hudební festivaly Salzburger Festspiele, Pražské jaro, Schleswig-Holstein a další. Na koncertních pódiích se setkal s Karlem Gottem, Evou Pilarovou, Vojtěchem Dykem, Ewou Farnou, kapelou Kryštof i Hradišťanem. Je častým hostem televizních a rozhlasových pořadů, těší se zájmu všech médií. Vyučuje hru na housle na hudební fakultě AMU v Praze.
PKO-Pražský komorní orchestr (PKO) patří mezi čtyři nejstarší komorní orchestry v Evropě. Vznikl v roce 1951 a jeho historie nebyla od té doby nikdy přerušena. Profiloval se jako orchestr tzv. mozartovského obsazení (34 hudebníků), který byl schopný hry bez dirigenta. V začátcích své existence se soustředil především na interpretaci starší české hudby, hudby klasicismu a raného romantismu. Později do svého repertoáru zařadil také skladby 20. století a posléze začal uvádět i zcela nová díla soudobých skladatelů. Další informace lze nalézt na http://www.pko.cz/
Leoš Čepický – Absolvoval Konzervatoř v Pardubicích a Akademii múzických umění v Praze. Z mnoha mezinárodních soutěží připomeňme alespoň úspěchy v Záhřebu nebo italské Gorizii. Často vystupuje jak na sólových recitálech tak i a na koncertech s orchestrem doma i v zahraničí. V roce 2000 uvedl k 250. výročí úmrtí J. S. Bacha kompletní provedení Sonát a Partit pro sólové housle na festivalu Smetanova Litomyšl, o dva roky později vznikla nahrávka pro Multisonic. Od roku 2007 vyučuje hru na housle na AMU v Praze a v září 2010 byl jmenován vedoucím strunné katedry HAMU. Již během svých studií se stal primáriem Wihanova kvarteta, jehož členem je dodnes. S Wihanovým kvartetem získal první cenu na Pražském jaru 1988 a první místo na Mezinárodní soutěži smyčcových kvartet v Londýně v roce 1991. V letech 2008– 2009 provedlo Wihanovo kvarteto všech 16 kvartet Ludwiga van Beethovena. Leoš Čepický hraje na housle z dílny Mistra houslaře Jana B. Špidlena, kopie Guarneri del Gesu 1741.
Spolek Prader- Willi z. s., – vznikl ještě jako sdružení rodičů v roce 2003, s cílem vyvíjet aktivity směřující ke zkvalitnění života lidí postižených syndromem Prader-Willi (PWS). Svou činností se snaží zlepšit informovanost o syndromu, sociálně- právní postavení lidí s PWS a iniciovat vytvoření bydlení pro skupinu dospělých s PWS, odpovídající specifickým požadavkům syndromu. Jedním z nových témat je podpora vzniku a fungování specializovaných center pro dětské a dospělé pacienty s PWS. Spolek pořádá pravidelná setkání rodin, odborné semináře s tématikou PWS, vydává informační materiály, spravuje internetové stránky www.prader-willi.cz. Je členem ČAVO (České asociace pro vzácná onemocnění) a mezinárodní organizace IPWSO (Intenational Prader-Willi Syndrom Organization).
Prader – Willi syndrom – je genetická vada způsobená poruchou 15. chromozomu. Patří mezi vzácná onemocnění. Děti se rodí s těžkou svalovou hypotonií a mají porušenou funkci střední části mozku (hypotalamu). Je to oblast, která ovlivňuje endokrinní systém, náladu, kontroluje pocity, jako je hlad a žízeň, bolest, emoce, ale i tělesnou teplotu. Hlavním klinickým příznakem tohoto onemocnění je neutišitelný hlad, což ve spojení se sníženou potřebou kalorického příjmu vede k život ohrožující obezitě a nutnosti celoživotního dohledu. Se syndromem je spojena také porucha emočního (náhlé zvraty nálad a výbuchy vzteku), a sociálního vývoje, lehká až střední mentální retardace, problémy s učením, často porucha autistického spektra atd.. PWS je vzhledem ke genetické příčině svého vzniku nevyléčitelné onemocnění, léčit lze jen některé příznaky. Nejdůležitější však je stálá, celoživotní péče – bez ohledu na věk.